Impresum čísla 131: krajinářská architektura je v ČR v poslední době bezesporu tématem, které v odborných kruzích stále více rezonuje. Je tomu jak z důvodu určité vnitřní transformace samotného oboru a na to navázané formy výuky, tak i díky reakci měst na změnu klimatu a jejich nových potřeb v rámci projektů veřejných prostranství. Dalším důvodem je pak logické následování konceptu mezioborové spolupráce v zahraničí, která je i díky sdílení zahraničních zkušeností stále zřetelnější. Krajinářské architektky a architekti se tak více dostávají ke slovu ve veřejném prostoru, což ale zároveň způsobuje určitá pnutí ve vztahu architekt – krajinář. Cílem čísla by mělo být představení sebevědomé pozice krajinářské architektury světového formátu, kde je interdisciplinární spolupráce standardem. 

Urbanistka a krajinářská architektka  Milota Sidorová představuje zajímavé osobnosti pohybující se v oboru krajinářské architektury a na jejich průsečích s příbuznými profesemi. K rozhovorům si přivzala Karolínu Koupalovou, Helenu Pánkovou, Jitku Trevisan , Kristýnu Starou, Sandru Štasselovou, Lenku Kudrnovou, Michalu Hrnčiarovou a Alici Bouškovou.